Školní jídelna chystá mexické menu

Školní jídelna Cerhenice společně se Základní školou Cerhenice se zapojila do projektu Asociace školních jídelen České republiky „Den mexické kuchyně“. V úterý 15. ledna bude připravovat mexické menu. Kdo bude chtít ochutnat skutečně typické pokrmy mexické kuchyně, je třeba, aby si zvolil oběd č. 2. Součástí oběda bude i klasické mexické guacamole. Guacamole je velice jednoduché na přípravu a v Mexiku se podává buď jako předkrm, nebo jako dip k masu. Hlavní ingredience guacamole: zralé avokádo, limeta, cherry rajčátka, česnek, olivový olej a chilli papričky (ty raději jídelna vynechá).

Tříkrálová sbírka také letos

Sdílený příspěvek: Rostislav Kolmačka Máme rádi Cerhenice

Milí „spolucerheňáci“,

Už o nadcházejícím víkendu opět vyrazí do ulic našeho městyse hosté z dávné minulosti – TŘI KRÁLOVÉ, aby Vás v rámci tradiční Tříkrálové sbírky potěšili svými zpěvy, drobnými dárečky a přáním úspěšného a požehnaného roku 2019.
A samozřejmě protože se jedná o sbírku, můžete přispět nějakou tou korunou na pomoc druhým (i když možná i sami sobě, protože nikdo z nás neví, kdy sám bude nějakou pomoc od druhých potřebovat)… Podrobné informace o podporovaných projektech letošní i minulých „Tříkrálovek“ najdete na 
www.trikralovasbirka.cz

Stejně jako loni Vás také osobně prosím – pokud z jakéhokoliv důvodu o tříkrálovou koledu nestojíte, prostě jen na naše zvonění nereagujte. Setkal jsem se (ale naštěstí ne v Cerhenicích) i se silně odmítavými reakcemi, jejichž podstatu samozřejmě chápu, ale ty děti v kostýmech, které prostě jen chtějí potěšit, za „levoty“ dnešního světa opravdu nemohou…

Tedy děkujeme Vám za vstřícnost i pochopení a těšíme se na shledanou přímo u Vašich dveří! ?

K + M + B 2019

Vývoj kauzy ubytovny v restauraci U Nádraží

Ke kauze plánované ubytovny v Cerhenicích cituji vyjádření vlastníka nemovitosti: “Jsme soukromí podnikatelé a ve své nemovitosti si můžeme dělat co chceme“. Na leden svolám mimořádné zastupitelstvo městyse Cerhenice,
kam pozveme i vlastníka nemovitosti a budeme se s ním snažit najít nějaké kompromisní řešení. Uvedený problém nepodceňuji. Jsem v kontaktu se starosty obcí, kde ubytovny již vznikly. A byl jsem jimi varován. Příběhy, které mi vyprávějí, bych jen nerad ve své obci opakoval.

Starosta Marek Semerád

Městys prověřuje záměr s restaurací U Nádraží

Vyděšení občané Cerhenic mě informovali, že pan Jelen prý chce přebudovat restauraci U Nádraží na ubytovnu.
Nic o tom nevím. Nevěřím tomu. V každém případě to prověřím. Pokud by to byla pravda, rád bych řekl, že MĚSTYS CERHENICE JE ZÁSADNĚ PROTI!!! Rozhodně budeme zkoumat, zda je uvedený záměr v souladu s platným územním plánem. Ale jak říkám, snad se jedná jen o poplašnou fámu. Ubytovny, nálety nepřizpůsobivých existencí, drogy a zvýšenou kriminalitu rádi přenecháme Pečkám. Tady žijeme na vesnici. Věřím, že to všichni chápou. A já za to budu bojovat.

Starosta Marek Semerád

Vážení spoluobčané

Dovolte, abych Vám ještě jednou popřál šťastný a úspěšný nový rok 2019.
I letos před námi stojí – u nás doma v Cerhenicích – mnoho úkolů. Jistě, jde i o ty investiční projekty, které zlepšují chod a vzhled městyse, ale já bych se nyní rád vyjádřil k jiným záležitostem, na které zastupitelstvo klade opravdu důraz.

Především jde o bezpečnost Vás, našich občanů. Nechci a nemohu zavírat oči před tím, že ta se u nás bohužel zhoršuje. V loňském roce jsme zaznamenali několik úmyslně založených požárů a ani případy krádeží neklesají.

Jsem zastupitelem, a pak starostou dvacet let, ale tolik požárů v jednom roce nepamatuji. Z tohoto důvodu bedlivě sledujeme všechny skutečnosti, které daný stav mohou ovlivnit. Ačkoliv nejsme všemocní, alespoň se snažíme. Uvedu konkrétní případ. Prodává-li obec kupříkladu byt, vždycky si tam ponechává pro sebe tzv. předkupní právo. Chceme tím zamezit tomu, aby se k nám stěhovaly různé problémové existence.

Druhá záležitost, jež stále poutá naši pozornost, je stav – nikoli však stavební, ale třeba personální a podobně – našich příspěvkových organizací. Mateřské a základní školy.

Pravidelně se scházím jak s paní ředitelkou Annou Hrudkovou, tak s paní ředitelkou Annou Vojáčkovou. Snažíme se jim pomáhat, jak jen to jde. Usilujeme o co nejširší nabídku kroužků pro děti atp. Fantasticky běží třeba angličtina, a to jak s Jakubem Čáslavou, tak i s paní učitelkou Markétou Krčmářovou. Máte-li v této oblasti nějaké další nápady, dejte mi vědět. Z obou paní ředitelek mám pocit, že své práci rozumějí a že je těší, což je určitě dobře.

Škodí nám však pomluvy od našich bývalých učitelů, případně rodičů, kteří své děti přehlásili do jiných škol, ačkoliv kvalita výuky jinde a u nás (tím myslím Velim, Pečky a podobně) je minimálně stejná. A rozhodně se stále zlepšuje. I když takové rodiče chápu, jako bývalému žáku ZŠ Cerhenice a patriotovi je mi to prostě líto. Stav školky a školy je zkrátka dlouhodobý proces.

Nechci se však vymlouvat. Podstatný je ovšem trend. A ten je snad správný.

Takže ještě jednou Vám přeji v tom novém roce hlavně hodně zdraví. A těším se na setkání s Vámi. Buď na úřadě městyse – kdykoliv – nebo na akcích, které pro Vás pořádáme.

Váš starosta
Marek Semerád

Krásné prožití Silvestra!

Veselého a šťastného Silvestra přeje všem městys Cerhenice

Tradiční silvestrovská bowle

Ananas, broskve, mandarinky a další ovoce dle vlastní chuti nakrájíme na kostky (či použijeme kompotované) a vložíme do bowlové nebo jiné skleněné nádoby. Ovoce pokropíme šťávou z pomeranče a citrónů. Přidáme cukr, může být i vanilkový, trochu brandy, bílého rumu, vodky či jiného tvrdého alkoholu, který je zrovna po ruce, bílé víno a necháme alespoň hodinu vychladit. Před podáváním přilijeme šumivé víno a promícháme.

Dětská bowle

Do jablečného moštu procedíme šťávu z citrónů a podle chuti ji přisladíme krystalovým cukrem. Do velké skleněné nebo umělohmotné mísy dáme kousky různobarevného ovoce, přelijeme je ochuceným moštem a sodovkou. Promícháme a bowli dáme vychladit.

Před 40 lety se na Silvestra ochladilo o více než 30 stupňů

zdroj: Český hydrometeorologický ústav

V těchto dnech je to 40 let od Silvestra 1978, kdy se na většině území tehdejšího Československa v noci z 31. 12. na 1. 1. výrazně ochladilo. Vyskytl se extrém „po maximální teplotě 14,9 °C následovalo další den ranní minimum –19,1 °C“ popisuje situaci meteorolog Pavel Jůza. Následovaly vážné potíže se zásobováním energií, vyhlášení uhelných prázdnin, a ještě během velké části ledna noviny denně psaly o tom, že extrémní mrazy trvají. Byly však mrazy v lednu 1979 skutečně extrémní?

Tento rok se na Silvestra žádného extrému obávat nemusíte. Začněme víkendem. Poslední víkend roku vydrží obloha spíše zatažená. Očekáváme občasný déšť, na horách půjde většinou o sněžení. Sněžení by se mohlo přechodně vyskytnout i v polohách nad 500 m. Přes den se budou teploty pohybovat od 2 do 6 °C, v neděli ojediněle až 8 °C. Noční teploty se budou udržovat většinou slabě nad 0 °C. Počasí na Silvestra a první dny roku 2019 přinesou opět většinou oblačnou oblohu, místy déšť, sněžení se pravděpodobně objeví jen na horách. Nicméně koncem prvního týdne roku by se měly začít častěji objevovat sněhové přeháňky, a to i v nižších polohách. Teploty budou mírně klesat. Zatímco v úterý 1. 1. přes den naměříme 3 až 7 °C, tak ve čtvrtek odpoledne už bychom mohli naměřit pouhých –4 až 0 °C. Pro podrobnější a vždy aktuální předpověď sledujte webový portál ČHMÚ.

Nejextrémnější na Silvestru roku 1978 bylo prudké ochlazení. V posledních prosincových dnech roku 1978 bylo poměrně teplé, skoro jarní počasí, ale na severu od tehdejšího Československa, v Polsku a NDR, již panovaly třeskuté mrazy. Výrazná studená fronta postupovala zvolna k jihu. Dne 31. 12. bylo na většině území Československa ještě teplé jarní počasí, ale na severu území, na Liberecku, Frýdlantsku a Šluknovsku, již toho dne mrzlo. Odpoledne se studená fronta dala do pohybu a během silvestrovského odpoledne a večera a v následujících hodinách se výrazně ochladilo nejen v celém Československu, ale i ve významné části střední a jižní Evropy.

Největší rozdíl mezi maximální teplotou 31. 12. 1978 a minimální teplotou 1. 1. 1979, tedy ochlazení za cca 15–20 hodin, uvádí stanice Městec Králové, a to 34,0 °C, kdy po maximální teplotě 14,9 °C následovalo další den ranní minimum –19,1 °C. Na stanici Litomyšl se ochladilo o 31,9 °C, když po maximu 12,5 °C následovalo minimum –19,4 °C. Na stanici Frenštát pod Radhoštěm se ochladilo o 31,4 °C z 9,4 °C na –22,0 °C. V Praze–Uhříněvsi se uvádí ochlazení o 31,3 °C z 11,8 °C na –19,5 °C. Na dalších 10 stanicích se ochladilo o více než 30 °C.

Nejméně se ochladilo ve stanici Varnsdorf, kde mrzlo již 31. 12., takže maximum 31. 12. tam dosáhlo – 9,5 °C a minimum 1. 1. –20,5 °C. Celkem však pouze na 13 stanicích ze 190 bylo ochlazení menší než o 20 °C, a to v naprosté většině na severu území, kde mrzlo již 31. 12.

Tehdy ještě nebyla v provozu výstražná meteorologická služba jako v současné době. Hlavním zdrojem informací o počasí byly všeobecné předpovědi zveřejňované v rozhlase a televizi. Prudké ochlazení bylo předpovídáno již několik dní předem, ale původně již na 30. 12. Nakonec se však 30. 12. ochladilo pouze v blízkosti naší severní hranice, jinde v republice, i 30. 12. a ještě dopoledne 31. 12. trvalo teplé jarní počasí. Přestože tedy informace o očekávaném prudkém ochlazení zaznívala z rozhlasu a televize již předem, bylo vlastní silvestrovské ochlazení pro řadu lidí i institucí nečekaným překvapením.

V důsledku náhlého ochlazení a současného deště, přecházejícího ve sněžení, všechno zamrzlo. Zejména zamrzlo uhlí, a to jak na skládkách elektráren, tak především v železničních vagónech. Při násilném dobývání zamrzlého uhlí pak docházelo i k poškozování železničních vagónů. Ty se staly nepoužitelnými. V uhelných elektrárnách byly malé zásoby uhlí a tenčily se. Navíc zamrzla i labská vodní cesta, která byla tehdy hlavní trasou zásobování východočeských elektráren Chvaletice a Opatovice. Vznikla kritická energetická situace a byla provedena řada opatření. Bylo například omezeno televizní vysílání. Televize vysílala pouze na jednom programu a pouze večer. V pátek 5. ledna odpoledne byly vyhlášeny mimořádné školní prázdniny, které byly posléze prodlouženy až do neděle 28. ledna. V některých pracovištích a školách byl direktivně posunut začátek pracovní doby, aby se rozložila ranní dopravní špička a tím snížila aktuální spotřeba energie na dopravu. Například začátek školního vyučování byl posunut z 8 hodin na 9 hodin. A v důsledku energetické krize byl s platností od neděle 1. dubna poprvé od poválečných let opět zaveden letní čas. A v novinách i dalších sdělovacích prostředcích se celé týdny psalo o trvajících extrémních mrazech.

Mrazy trvající po většinu měsíce ledna 1979 však tak extrémní a nebývalé nebyly. Například stanice Praha – Klementinum, kde v té době byla k dispozici zhruba 205letá řada měření teploty, naměřila za leden 1979 průměrnou teplotu –3,4 °C. Tento leden byl z tehdy dostupných 205 lednů v Klementinu 41. až 44. nejchladnější, tedy dostal se mezi 25 % nejchladnějších lednů, ale o extrémně studeném měsíci nemohlo být ani řeči. Za extrémně studený by se snad dal označit leden 1799 s průměrnou teplotou –9,3 °C, v roce 1838 s průměrnou teplotou –9,2 °C a možná ještě leden 1838 s průměrnou teplotou –8,8 °C. Obzvláště studený mohl být leden 1979 snad jen ve srovnání s průběhem počasí za předchozích 9 let, protože od prosince 1969 žádný měsíc nebyl tak studený. Uvedený prosinec 1969 měl průměrnou teplotu –4,6 °C.

Co se týče odchylky od normálu, v té době se pravděpodobně používal normál 1901–1950. Podle tohoto normálu měl leden 1979 v Klementinu odchylku od normálu –2,9 °C. V elektronické databázi ČHMÚ je k dispozici přibližně 15 stanic, ze kterých je k dispozici lednový normál za období 1901–1950 a současně i lednová průměrná teplota z roku 1979. Na těchto stanicích odchylka ledna 1979 od normálu byla od –1,6 °C do –4,1 °C. Na stanici Lysá hora byla odchylka od normálu –1,6 °C a zde byl tedy leden 1979 teplotně normální, na ostatních dostupných stanicích byl teplotně podnormální. Na žádné z těchto 15 stanic nebyl leden silně podnormální, natož mimořádně podnormální.

K tomu je nutno dodat, že leden byl té zimy nejchladnějším měsícem. Celá zima, tedy období prosinec až únor, měla v Praze – Klementinu odchylku od normálu –0,4 °C, zima jako celek tedy nebyla „extrémně studená“. Na ostatních stanicích měla zima jako celek odchylku od normálu od –0,2 °C v Českých Budějovicích a na Lysé hoře, do –2,0 °C v Opavě.

Jaký byl průběh teploty za celou zimu? To se můžeme vyčíst z obrázku číslo 1, kde jsou průměrné denní teploty od prosince do února na stanicích Liberec, Praha–Klementinum a Brno–Tuřany. Na grafu je vidět, že po silvestrovsko–novoročním ochlazení zhruba týden trvaly nějaké mrazy, které by stály za řeč. Zhruba od 8. ledna už vývoj teploty připomínal zcela běžnou zimu. Na grafu je také vidět, že v Liberci byla nízká průměrná teplota již 30. 12., zatímco v Brně byl 31. 12. nejteplejší den za celou zimu. Dále je vidět, že v Praze–Klementinu nejnižší průměrná denní teplota dosáhla asi –14 °C a jen čtyři dny byla pod –10 °C. Takže ve srovnání s historií se ukazuje, že ani jednotlivé dny nebyly nijak extrémní. O extrémních mrazech se dalo hovořit tehdy, když průměrné denní teploty v Klementinu dosahovaly několik dní po sobě pod –20 °C nebo i 8 dní po sobě pod –18 °C.

Obr 1 Průměrná denní teplota na vybraných meteorologických stanicích na přelomu roku 1978 a 1979.

Na obrázku číslo 2 je zobrazen průběh ochlazování na čtyřech stanicích. Tehdy ještě nebyly k dispozici desetiminutové údaje z automatických stanic. V databázi se podařilo najít hodinové údaje z Prahy–Ruzyně a údaje po třech hodinách ze stanic Liberec, Mošnov a Brno–Tuřany. Zde je vidět postup ochlazování. Zatímco v Liberci se ochladilo pod nulu již kolem půlnoci na 30. 12., v Brně se začalo ochlazovat až 1. ledna po půlnoci. V Praze se začalo ochlazovat odpoledne, v Mošnově mrzlo již 30. 12. Na Silvestra odpoledne se zde ještě oteplilo výrazně nad nulu, a teprve pak se začalo definitivně ochlazovat.

Obr 2 Průběh ochlazování na vybraných meteorologických stanicích na přelomu roku 1978 a 1979.

Ochlazení na Silvestra 1978 a zejména jeho dopady na ekonomiku a lidskou činnost ukazují, že i po sérii velmi teplých zim, jaké byly u nás v sedmdesátých letech, zejména na tehdejší dobu extrémně teplá zima 1974/75, může přijít zima teplotně normální. Dokonce s jedním měsícem teplotně podnormálním, a tedy že ani série teplých zim nemusí znamenat, že pořádná zima už nikdy nebude. A že se vyplatí i při několika po sobě jdoucích teplých zimách být připraveni i na možnost, byť ne moc pravděpodobnou, že může přijít i zima studená.

To ostatně ukazuje i extrémně studený únor 1929, který přišel po sérii teplých zim ve dvacátých letech.