Kultura

Videopozvánka sympatické zpěvačky skupiny Gazdina roba přímo k nám do Cerhenic. Přijďte!

https://www.facebook.com/103948454733596/videos/133193828475725

Svým hlasováním na facebooku si diváci na páteční kinofest vybrali promítání komedie Ženy v běhu. Kompletní program akce zde:

Další skvělou kapelou, která vystoupí už tento pátek na Českém kinofestu v Cerhenicích, je Artmosféra. Hrát bude od 19 hodin. Kapela Artmosféra vznikla v roce 2011. V letech 2014 – 2016 se umísťovala v žebříčku Českého slavíka v kategorii Hvězda internetu, za sebou má nespočet koncertů mimo jiné i na festivalech Colours of Ostrava, Votvírák, Mezi ploty, Sázavafest, Rock For People, Smetanova Litomyšl či vystoupení např. ve Snídani s Novou. Na kontě má dvě CD a v současné době točí nové EP pod producentským dohledem Jana P. Muchowa.

V pátek 7. 8.2020 se po koncertě skupiny Gazdina Roba (ten je od 17 hodin) uskuteční promítání letního kina. Promítat se nakonec film, o kterém rozhodnou hlasy diváků. Hlasování, které vyhlásil starosta Marek Semerád na facebooku, bude probíhat do středy 5. srpna.

7. srpna na Keltském hřišti. Co se bude promítat? Rozhodnou diváci. O filmu se bude hlasovat.

Městys chystá na léto (a babí léto) tři kulturní akce. První bude pouť v termínu od 17. do 19. července. Koncert skupiny Gazdina Roba a promítání letního kina se uskuteční 7. srpna a pak ještě jedno překvapení, které připravuje starosta Marek Semerád spolu s učitelem hudby Luďkem Kinkalem. Zatím je to tajemství, ale už se ví, že to bude 27. září večer.

Výstava betlémů v Pečkách se koná v neděli 1.12.2019 od 14.00 – 18.00 hodin, ve čtvrtek 26.12.2019, v úterý 31.12.2019 vždy od 13.00 – 17.00 hodin. Výstava se koná na adrese Tř. 5. května 294 v Pečkách.

Starosta Marek Semerád srdečně zve na pátek 15. 11. 2019 od 16:00 hodin do envicentra, kde začne další série besed s významnými osobnostmi naší doby. Jako první k nám přijede významný fotograf František Dostál.

„Já jen fotím“

František Dostál patří mezi nejznámější české fotografy. Zajímaly ho nejen slavné postavy, zachytil svým fotoaparátem například papeže Jana Pavla II. nebo Karla Gotta a třeba Antonína Panenku, ale blízcí mu byli a jsou lidé na ulici nebo třeba v hospodě, kde si vyposlechne jejich starosti, radosti a smutky, kde ho dávno berou jako svého. Ulice se stala tím největším jevištěm světa, říká. Ve fotografii nechci zesměšňovat a ubližovat lidem. Spíše nastavit zrcadlo k zamyšlení a jsem spokojen, když se mi to zdaří s pomocí úsměvu…Fotografování je osobité rozmlouvání s lidmi. A připomíná i známá slova Miloše Kopeckého: Humor je jediný důstojný způsob, jak být smuten.

Historik umění a výtvarný kritik Jiří Šerých napsal v rozsáhlém úvodu, spíše studii ke knize Lidé pravdě podobní, že Dostál si nehraje na krásu, ale na pravdu. V jeho snímcích je skutečný a všední život, zmíněný humor a hlavně porozumění, sounáležitost.

František Dostál je autorem více než třiceti fotografických publikací, například Lidé pravdě podobní, Život na psí knížku, Jdeme na jedno, Život je pes, na desítkách dalších se jako ilustrátor podílel. Letos vyšla obsáhlá a především vzpomínková, chcete-li dokumentární, kniha Moje rodné Vršovice, Jak jsem potkal Evy s krásnými akty, i periodické Fotořečiště s pořadovým číslem 18. V závěru sice oznamuje, že je poslední, ale při našem minulém rozhovoru slíbil, že poslední nebude.

Narodil se a vyrůstal v Praze, část života prožil v jihočeských Vodňanech a ve vsi Hradenín, dnes místní části městyse Plaňany. Nikdy nebyl fotografem z povolání, pracoval celý život jako konstruktér a projektant. Je držitelem desítek ocenění, v českém i zahraničním tisku publikoval tisíce snímků. Zdaleka není jen fotografem obyčejných lidí ve městě, mezi jeho nejslavnější soubory patří kniha Letní lidé z doby, kdy často jezdil „Posázavským pacifikem“ z Braníka do malých říčních lázní na zlenické Hlásce u Sázavy. A jak prohlásil jeden z jeho přátel, byl snad jediný, kdo tam nejezdil odpočívat, ale fotografovat.
Své práce představil na samostatných výstavách v Čechách a na Moravě, zúčastnil se také mnoha výstav v celém světě. Před pěti lety proběhla jeho velká souborná výstava na Pražském hradě.

Těšíme se, že náš host přiveze i ukázky posledních knih a výběr ze svých nejznámějších fotografií. Ale nejvíc se těšíme, až si s ním budeme moci popovídat. O obyčejném životě, o tom, proč v našem století, jak říká, ubývá lidí, co umí dodržet slovo, proč se méně zdravíme, proč slušnost podražila a slůvka jako děkuji nebo prosím zapadla do studnice zapomnění a stala se tak neznámá.
/Břetislav Ditrych/