Pro nás myslivce nastalo období přikrmování zvěře.
Možná jste narazili na polemiku, zda má tato činnost smysl.
Tedy, že se při životě udrží i slabí jedinci, kteří by zimu nepřežili, čímž se narušuje přírodní výběr. Pominu-li to, že nám myslivcům přikrmování v období nouze přímo ukládá „Zákon o
myslivosti“, je třeba výše uvedené úvahy striktně odmítnout, neboť v tomto ohledu je nutné vzít na zřetel hlavně stav ekosystému a tzv. úživnost prostředí. Ta je v kulturní krajině velmi malá, obzvlášť pro drobnou zvěř pernatou (bažant, koroptev), která na zimu přechází z potravy živočišné (hmyz) na rostlinnou (semena rostlin, zejm. plevelů apod.). Díky intenzifikaci a chemizaci v zemědělství, plevelné rostliny v prostředí prakticky vymizely. Zajíci zase velmi strádají a nezřídka hynou brzy po žních, kdy díky okamžité podmítce pole ze dne na den přijdou o zdroj potravy a vody.
VL.